Poslední příspěvek tohohle roku! Ach Bože, nemůžu uvěřit, že už je konec roku 2015. Tolik ůžasných věcí se v tomhle roce stalo. Splnilo se mi několik mých snů. A tímhle článkem bych Vám, kromě popřání krásného Nového roku, chtěla taky říct, aby jste si za svými sny šli také. Tak pojďme na to! ;)
Začnu pěkně popořadě. Prvním splněný snem, co se mi tenhle rok splnil bylo asi dosažení hranice 100 odběratelů na mém YouTube kanálu. Pro Vás, co nenatáčí na YouTube to asi nic neznamená, ale pro mě? Když jsem zjistila, že tam ta stovka je, začala jsem řvát, vyskočila jsem z židle a běhala jsem po pokoji, ikdyž se na mě rodiče dívali, jako kdybych se právě zbláznila. Přiznám se Vám, kdy jsem s YouTube začínala, absolutně jsem si nedávala nějaké hranice, abych pravdu řekla, spíš jsem YouTube brala jako takovou vedlejší zábavu. Ze začátku mě absolutně nebavilo, spíš jsem tam nahrávala jen videa z nudy (a podle toho taky některé z nich vypadají :DD), potom jsem ale objevila Cz/Sk YouTube scénu a když jsem objevila holky jako DžejDý, NikolsLife, TheMadKyo nebo TheHayley73, začal se pomalu z YouTube stávat můj sen. Sen, který 23.02.2015 dosáhl své první hranice. A jelikož já jsem člověk, které si své hranice posouvá, tak stejně tak jsem si i posunula hranici odběratelů, které chci dosáhnout. A to konkrétně na číslo 1000. Teď jsem tak někde ve čtvrtině. A stále si za tím číslem jdu. Stále vymýšlím nějaké nové nápady na videa, co bych mohla zlepšit, co bych naopak měla vynechat, zdokonaluju je. A to je i to, co byste měli ve svém životě děla Vy. Stále hledat věci, co byste mohli vylepšit, co byste mohli naopak omezit, jak se zdokonalovat. Výsledek se určitě dostaví!
Dále samozřejmě nesmím zapomenout na Utubering. Páni už asi druhý příspěvek, kde ho zmiňuju (a bude jich ještě určitě víc :DD). Když Utubering ohlásili, byla jsem z něj celá natěšená a každý den jsme se snažila rodiče přemluvit na to, abychom tam jeli. Ze začátku váhali, ale po tom, co jsem se malinko zlepšila se známkami, nebyli proti. Tímto jim chci srdečně poděkovat, protože mi tak i zároveň pomohli k částečnému splnění mého největšího snu vůbec. Setkat se s člověkem, kterého jsem tu už taky několikrát zmiňovala, Petrem Altofem a.k.a. Expl0itedem. Když jsme stáli tam, kde se měli kontrolovat lístky a on kolem nás několikrát prošel, dokonce si nás i jednou natáčel, úplně se mi rozbušilo srdce. Konečně vidět naživo člověka, který Vám tak pomáhá, který Vám denně kouzlí úsměv na tváři....Hned jak nás pustili, mimochodem ta fronta byla fakt neúprosná, jsem se rozloučila s rodiči a rozběhla se k Bubble fotbalu, kde měl být. Vždycky si chvíli zahrál a potom se nám šel podepisovat a fotit k těm zábranám (nevim, jak se tomu jinak říká :DD). A když se nám podepisoval poprvé a byl mi úplně nejblíž, měla jsem sto chutí se přes tu zábranu natáhnout a co nejsilněji ho obejmout. Bohužel, vždycky, když jsem mu už byla blízko, tak odešel. Mě to ale ve finále nijak nevadí. Protože ten den jsem ho viděla ještě několikrát (abych pravdu řekla, spíš jsem za ním všude lezla :PP) a už jen to, že jsem ho viděla mi vykouzlilo úsměv na tváři, možná i víc než nějaký podpis nebo fotka. A co teprv, když při poslední autogramiádě mezi nás vlezl a málem jsme ho umačkali. Ale nebudu tady mluvit jen o Expl0vi. Ten den jsem se setkala i s dalšími super lidmi, jako například Martinem, na kterého čekat bylo taky hrůza, protože k němu lidi lezli snad ze všech stran a tímto má i u mě obdiv, že tam dokázal celý den chodit o berlích. Dále nesmím zapomenout ani na Fajtiikka. Ten mi dalo by se říct, tak trošku, i to setkání s Explem vynahradil. Akorát si dodnes vyčítám, že jsem si s sebou nevzala propisku nebo fixu, protože jsem od něj kromě fotky a objetí mohla mít i podpis. No, co. :DD A nesmím zapomenou i na moje dvě kamarádky a tak trošku i YouTube kolegyně, KeiSi a Sally. Setkat se s nimi bylo taky super, už jen chybělo aby se tam nějakým záhadným způsobem objevila i Tečka a bylo by to nejlepší. A samozřejmě i závěrečný koncert Slzy jsem si užila. Na ten den prostě nikdy nezapomenu. Datum 27.06.2015 je v mé mysli na věky zapečetěno!
50k přečtení na mé historicky první knížce na Wattpadu. To je další splněný sen. Absoutně jsem nečekala, že bych někdy takové hranice mohla dosáhnout a dalo by se říct, že jsem i tak trošku ostatním spisovatelům tuhle hranici záviděla. Ale najednou nastal obrovský BUM v podobě toho, že mi (opět) Expl0 okomentoval 16, kapitolu a dokonce i celou moji story sdílel na svém Asku. Od té chvíle začaly reads a votes narůstat neskutečnou rychlostí a tak tomu je i teď. Miluju všechny svoje čtenáře na Wattpadu, každý vote, read nebo koment mi kouzlí úsměv na tváři a rozhodně se chci psaní věnovat i nadále a třeba i někdy vydat svoji vlastní knížku.
A asi jako jedna z posledních věcí bude to, že jsem si založila blog. Už dlouhou dobu jsem to totiž plánovala, ale až v tomhle roce mě k tomu dokopala můj blogovací vzor, Tina Nami! Strašně ráda jsem četla, a dodnes i čtu, její blog a tam jsem si jednoho dne řekla, taky bych mohla zkusit blogovat. Já jsem už vlastně blogovala dřív, ale vždycky jsem se na něj vykašlala, protože mě to nějak přestalo bavit. No, doufám, že mě psaní na tenhle blog nikdy nepřestane bavit a že tady budu psát třeba i za dva roky.
A vlastně jeden důvod, proč jsem taky ráda, že bloguju je to, že si mám kam psát svoje vzpomínky, zážitky nebo sny a třeba za padesát let si tenhle blog najdu a budu si moct všechny ty úžasné vzpomínky připomenout.
Fuu, tenhle článek je celkem dlouhý a už je taky u konce. Ještě Vám chci ale popřát Šťastný Nový rok 2016 se spoustou splněných snů, úspěchů, ale třeba i nových snů a výzev. Protože těch není nikdy dost!
- Klaris ♥♥
